Testy českých nadějí ve francouzské Formula Academy

Le Mans očima Jakuba Vonšáka

Vážení motorističtí přátelé,

svoji cestu, vstříc novým zážitkům, zkušenostem, ale také jedné velké šanci a příležitosti, jsem začal již v pondělí a to časně z rána. Po celou dobu jsem přemýšlel a pokládal si otázku. „Co mě to vlastně přesně čeká, jaké to bude, kolik nás postoupí,…?“, říkám si. Nevím ani přesně nic o svých soupeřích, snad jen to, že to budou středo- a východoevropané. Odpovědí jsem se však dočkal až během středy. Je to zvláštní pocit, stojíme všichni před obrovskou výzvou. Před stejnou, jako kdysi například R. Kubica, S. Bourdais nebo třeba S. Sarrazzin.

Le Mans je vskutku krásné a klidné město. Úterý jsem si zkrátil návštěvou Muzea automobilů, nacházejícího se za hlavní tribunou okruhu Bugatti, a projížďkou na části trati slavné 24hodinovky s ohromnou historií a závodu závodů, který fascinuje fanoušky na celém světě.

To nejpodstatnější se však odehrálo ve středu. Po příjezdu na místo jsem zjistil, že dnešního testu se zúčastní 5 jezdců, všichni z České republiky. Někteří závodníci z formulí, motokár, nebo také bez předchozích závodních zkušeností. Ráno nás u lehčí snídaně přivítali instruktoři spolu s anglickou překladatelkou a naším dalším „průvodcem“ se stal pilot Formule Academy Jakub Klášterka se svým otcem. Následovala prohlídka zázemí akademie, kde jsme byli zasvěceni do historie školy, příprav formulí a byly nám ukázány všechny důležité části školy. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací, například to, že je k dispozici celkem 50 formulí, informace o předchozích „studentech“ apod. 

Dalším, tím nejdůležitějším a nejzajímavějším, bodem bylo to, na co jsme všichni netrpělivě čekali. Převléknout se do kombinéz a vyrazit na trať. Prvně jako spolujezdci zkušených instruktorů ve vozech Nissan Micra. Po dvou zaváděcích kolech jsme si svoje místa vyměnili a začalo se jezdit. Čtyři kola stačila k tomu, aby se projevily největší chyby, kterých jsme se dopouštěli a k celkovému „osahání si“ okruhu. Nešlo o rychlost, nýbrž o techniku jízdy. Před obědem byly naplánovány jízdy ve školních formulích. Dříve, než začaly první seznamovací jízdy, nám byly na míru upraveny sedačky a pedály. Oproti například národní formuli D3 je vůz osazen motorem Renault Twingo 1,6. Převodovka je 5-ti stupňová, ale řazení je sekvenční. Pro většinu z nás to byla úplně první zkušenost s tímto typem řazení, řadilo se bez spojky a dolů s meziplynem. Výkon je srovnatelný, celkově jsou formule poměrně dlouhé a o něco těžší než ty naše. Jízda začala za safety carem, kdy znovu nešlo o rychlost, ale o vyzkoušení si nového stroje. Nikdo neskrýval velké nadšení ze svezení a obohaceni o novou zkušenost, jsme se vydali směrem do restaurace na oběd. 

Odpolední program se nesl ve znamení zkoušení používání meziplynu při podřazování, který je tu vyžadován a na který je kladen veliký důraz. Znovu a opět nešlo o rychlost, ale o technickém provedení manévrů. Bohužel ne vždy to vyšlo tak, jak by mělo a někteří okusili jaké to je, ocitnout se v kačírku. Předposledním bodem byl nikým příliš neoblíbený fyzický test. Jednalo se o běh „tam a zpět“ k vyznačeným kuželům. Tou úplně poslední částí byl rozhovor v angličtině, kde nám byly pokládány otázky typu: jaké jsou naše motivace, předchozí zkušenosti, apod. Celý den byl zakončen vyhlášením výsledku. Z 5-ti zúčastněných postupují 4 do dalšího kola a já mám to štěstí, že jsem mezi nimi. Takže den byl pro mě jistě úspěšný. Získal jsem mnoho zkušeností, zážitků a také šanci dostat se dále. Těžko se hledají synonyma k pocitům, které si povezu domů. Dostat se na jednu z nejslavnějších tratí světa, okusit kousek akademie, kterou prošla řada profesionálních pilotů, na to se jen tak nezapomene. Myslím, že to byl silný zážitek pro všechny a těšíme se na druhé a nejdůležitější kolo výběrového testování. Už začíná „jít do tuhého“ …

Seznam českých účastníků:
Jakub Vonšák
Tadeáš Spěváček
Jan Kašpárek
Vladimír Vakarov
Jan Midrla

 Komentáře k článku