Otec a syn Mičánkovi v podcastu Bez brzd: Italové se ptají, jestli máme silnice

Bezpečnost byla úplně nulová, buď vyhraju, nebo budou lítat gumy. Italové se ptají, jestli máme silnice a respekt přijde s výsledky. To vše a mnoho dalšího zaznělo od otce a syna Mičánkových v nejnovějším díle podcastu Bez brzd.

Podcast Bez brzd připravil pro diváky a posluchače už druhý díl, ve kterém se ve studiu sešli otec a syn. A dost možná byste v Česku jen těžko hledali rodinu tak moc provázanou s motorsportem a ověnčenou tituly. Pánové Jiří Mičánek starší a Jiří Mičánek mladší dohromady posbírali devětadvacet národních titulů jak na okruzích, tak v závodech do vrchu.

Nositelem rodinného odkazu je aktuálně především Jiří junior, pod jehož vedením rodinný tým Mičánek Motorsport powered by Buggyra získal v posledních dvou letech dva velké evropské tituly v šampionátech Lamborghini Super Trofeo a GT2 European Series. I o tom, na jakých základech stojí aktuální věrnost italské značce s býkem ve znaku, se manažer týmu a syn slavného otce v podcastu rozpovídal.

Jiří Mičánek starší naopak odhaluje zákulisí počátků své závodnické kariéry včetně toho, jak se tajně během povinné vojenské služby účastnil prvních okruhových závodů. „Já jsem do té doby ve formuli nikdy neseděl, ale dojel jsem hned na jedenáctém místě a nebyl jsem úplně poslední. Pak jsem přijel zpět do Dukly, kde mi kluci řekli, že je všechno dobré, že mě nikdo nehledal. Kdo chtěl tehdy začít závodit, tak mohl začít až v osmnácti po zisku řidičáku,“ vzpomíná v rozhovoru Jiří Mičánek starší na to, jak se během vojny od autokrosu dostal k prvním okruhovým zkušenostem.

„Bezpečnost byla úplně nulová, byla spousta nehod a spousta zranění. Já jsem měl štěstí, měl jsem spoustu havárií hlavně v mých začátcích. Proto jsem měl takové heslo, že buď vyhraju, nebo budou lítat gumy jako v Indianapolis,“ dodává s úsměvem Mičánek senior. Dnes jsou to humorné historiky, avšak závodění za minulého režimu na starém městském mosteckém okruhu či na trati Havířov-Šenov bylo výzvou pouze pro odvážné.

„Kdyby nebylo amatérských gentlemanů, tak by v sériích závodilo výrazně méně aut. Byly by tam tovární týmy a jejich piloti, ale na startu by nebylo padesát aut. Bylo by jich třeba jen osmnáct. Bronzoví piloti dnes doplňují motorsport, platí si k sobě profesionální závodníky. Někteří gentlemani dnes nejezdí špatně, jsou schopní dostat se do sekundy za profesionála,“ odhaluje zákulisí současného motorsportu Jiří Mičánek mladší. Přesně takto funguje šampionát Lamborghini Super Trofeo Europe, ve kterém se jeho tým zařadil do nejužší špičky.

„Pozici jsme si museli vybudovat takovou, aby se s námi v Evropě vůbec bavili. A je to smutné, ale i teď někdy čelím otázkám typu jestli máme v Česku silnice. Je to o dlouhodobé práci. Jsou týmy z Česka, které vstoupí do evropského šampionátu, je kolem toho velké haló. Stráví tam rok, maximálně dva, poté ale odejdou, protože na to nemají jak rozpočtově, tak výsledkově,“ dodává pokračovatel slavného rodu, nyní převážně manažer, dříve sám velmi úspěšný závodník, k jehož nejoblíbenějším podnikům patří Ústecká jednadvacítka.

„Když jsme poprvé přivezli domů Gallardo, zjistili jsme, že je to moc hezká závodnička s desetiválcem, která bude i marketingově atraktivní. Oproti tomu bylo Porsche s nadsázkou trochu nuda, protože jich jezdí spousty,“ popisuje Jiří Mičánek mladší způsob, jakým se jeho tým dostal k závodění s vozy Lamborghini.

Bez brzd! Dvě tratě - jeden podcast s moderátorem Jirkou Šléglem o zákulisí motorsportu a pořádně odbržděně! Nejnovější díl je opět dostupný na YouTube, Spotify a dalších podcastových platformách. Kompletní díl včetně bonusové části naleznete pouze na HeroHero.