Češi přicházejí na chuť motokárové vytrvalosti. Skalický a spol. se po úspěchu v Lignanu chystají do Jesola

Na světové scéně vytrvalostních motokárových závodů letos o sobě dává vědět i Česká republika. Je tomu tak díky stáji Czech Masters Endurance Team. Její posádka ve složení Daniel Skalický, Jaroslav Sopuch, Slavomír Sklenář, Sandro Paulus a Tomáš Kříž letos zazářila zejména při dvacetičtyřhodinovém závodě v Lignanu, kde vybojovala třetí příčku v hodnocení gentlemanů. Nyní se již tým připravuje na další čtyřiadvacetihodinovku v Jesolu.

Závody, kterým česká pětice propadla, jsou součástí seriálu SWS Endurance Cup. V nich se jezdí s motokárami značky Sodi, které jsou vybaveny motory o objemu 390 ccm. Jedná se o stroje, které jsou určeny pro půjčovny. V podnicích tohoto šampionátu nebývá nouze o divácky atraktivní podívanou.

„Jsou to závody, kde je hodně důležitá taktika. Jde tu ale například i o jízdu ve větrném pytli. Neustále s někým bojujete nebo jedete za někým ve vláčku. Je to opravdu skutečné a hezké závodění,“ přibližuje Daniel Skalický, čím ho závody SWS Endurance Cupu zlákaly.

Organizátoři tohoto seriálu se ovšem nesnaží pouze o to, aby jejich závody byly napínavé a atraktivní. Důraz se zde klade také na fair play a rovné podmínky pro všechny účastníky. A aby se něčeho takového docílilo, vymysleli pořadatelé systém, který je ve světě motorsportu poměrně neobvyklý.

„Motokáry se losují a jezdci si je mezi sebou střídají. Když v závodě dokončíte stint a zajedete do boxů, musíte ze své motokáry vystoupit. Komisař vám potom vylosuje novou, se kterou vyjedete zpátky na trať. Jde o to, aby nikdo nekalkuloval a aby to bylo spravedlivé. Když tedy někdo dostane motokáru, která má například nějaký technický problém, nemusí s ním zápasit po celou dobu závodu. Místo toho může zajet do boxů znovu a vylosovat si jinou motokáru,“ říká Skalický.

Posádka Czech Masters Endurance Teamu už letos dva čtyřiadvacetihodinové závody absolvovala. A nejvíce se jí povedl ten v italském Lignanu, do kterého nastoupila v sobotu 21. května. Skalický, Sklenář, Sopuch, Kříž a Paulus zde sice dojeli na celkové 23. pozici, v hodnocení gentlemanů se ale umístili jako třetí.

O pozdvižení v pozitivním slova smyslu se v Itálii postaral zejména nejmladší člen posádky Paulus. Jednadvacetiletý česko-belgický mladík totiž zazářil v kvalifikaci a Czech Masters Endurance Team tak díky němu do závodu startoval velmi vysoko.

„V kvalifikaci jsme se dostali až na celkovou třetí příčku. Dokonce pak za námi šla i místní média a dávali jsme rozhovory. V závodě jsme se postupně propadali, protože kvalifikace se nám natolik povedla, že jsme vlastně startovali odněkud, kde jsme ani startovat neměli. Týmy, které vyrážely před námi, byly mistry světa v rental kartingu,“ vrací se k víkendu v Lignanu Paulus.

Klíčem ke kvalifikačnímu úspěchu bylo správné využívání větrného pytle, který Paulusovi poskytovali soupeři: „Bylo to hodně o maximální rychlosti. Tři čtvrtiny okruhu se jelo pod plným plynem, takže bylo důležité najít si někoho, kdo by mi rozrážel vzduch. Nesměl být ale pomalejší než já. V takovém případě bych ho totiž brzy dojel a pak už by mě jen zdržoval. Já si našel posádku, která v závodě skončila druhá. Cítil jsem, že ve větrném pytli jsem trochu rychlejší. V posledním kole jsem si nechal o trochu větší odstup. V závěru jsem se k nim dotáhl akorát na to, abych zajel rychlejší čas než oni,“ vysvětluje.

Kromě čtyřiadvacetihodinovky v Lignanu už tým v květnu absolvoval také čtyřiadvacetihodinový závod na Slovakiaringu. Zde obsadil celkovou 33. pozici.

Jesolo už je za rohem

Letošní program Czech Masters Endurance Teamu v SWS Endurance Cupu ovšem ještě nekončí. Již v sobotu 3. září bude tým bojovat o úspěch v dalším italském čtyřiadvacetihodinovém závodě, tentokrát v Jesolu. Zde by stáj ráda navázala na úspěch z Lignana.

Ani Lignano ale možná nebude pro tým posledním letošním startem. Členové stáje totiž zvažují i účast při závodě ve španělském Campillosu. Tam se bude závodit v sobotu 15. října. V tomto případě by ale šlo o trochu větší výzvu než v případě Lignana, Slovakiaringu nebo Jesola. V Campillosu by se totiž jelo na 30 hodin.

Motokárových vytrvalostních závodů by se u Czech Masters Endurance Teamu chtěli účastnit i příští rok. Daniela Skalického ale čeká i jiný závodní program.

„Příští rok už chci jet normálně a naplno. S Duck Racingem se vrátím do šampionátů ESET Cup a FIA CEZ, které bych chtěl absolvovat. Vedle toho bych ale chtěl s kluky zvládnout alespoň dvě čtyřiadvacetihodinovky, protože to jsou opravdu krásné závody,“ odhaluje své plány.

V ESET Cupu se Skalický naposledy objevil v roce 2020. Tehdy šlo v jeho podání o vydařenou sezonu. Zatímco ve vytrvalostních závodech si s vozem Audi R8 LMS Ultra dojel pro titul šampiona třídy GT3, ve sprintové klasifikaci této třídy se stal vicemistrem.

Foto: Czech Masters Endurance Team

 

Autor

Dušan Bouzek

Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.