Je to nejspíše moje poslední sezona v třístovkách, říká König v exkluzivním rozhovoru

Olivera Königa čeká v letošním roce třetí sezona v Mistrovství světa Supersport 300. Mimo jiné i o tom, jaké v ní bude mít ambice, se rozpovídal v exkluzivním rozhovoru pro server České okruhy.

Letos budete pokračovat v Mistrovství světa kategorie Supersport 300. Budete hájit barvy stáje Movisio by MIE. Jaké budou vaše ambice?

Vždy by mělo být cílem zvítězit. Když to ale vezmu skromněji, tak bych rád pokračoval ve výsledcích podobných těm, kterých jsem dosahoval doposud.

Minulý týden se Oliver König zúčastnil v Barceloně předsezonních testů Mistrovství světa Supersport 300. Foto: Oliver König/Facebook

Loňská sezona pro vás nebyla zrovna nejlehčí. První komplikace přišla po dvou podnicích, kdy se váš tým Freudenberg rozhodl šampionát opustit a vy jste tak musel sezonu dojet na své tréninkové Kawasaki…

Celá sezona byla zvláštní. Začalo to tím, že jsme se vrátili z testů a vypukla korona. Všechno se zastavilo a nevědělo se, jestli se vůbec bude závodit. Nakonec se ale všechno rozjelo. Od začátku jsme měli problémy. Všechny motorky musely mít nově jednotnou elektroniku a KTM se s ní úplně nekamarádila. Moc to nefungovalo. První dva závody podle toho také vypadaly. I jezdci, kteří jezdili předtím na čele, se najednou měli s KTM problém vůbec kvalifikovat.

Freudenberg se rozhodl, že po dvou podnicích buď zbytek sezony nedojede nebo že nastoupí až ve Francii, protože Španělsko byla riziková oblast. Nakonec ani ve Francii nenastoupil a my hledali nějakou alternativu, jak sezonu dojet. Jako nejlepší možnost se nám zdálo dojet sezonu na motorce, která se kupovala v roce 2019 a na které jsem trénoval.

Loňskou sezonu zahájil Oliver König na motocyklu KTM stáje Freudenberg. Foto: Oliver König/Facebook

Ani konec sezony ale pro vás nebyl dobrý. Během podniku v Barceloně jste se totiž v superpole zranil při pádu a sezonu nedokončil…

To bylo těžké. Bylo to asi mé největší zranění na motorce. Jelikož se to stalo ve Španělsku, tak jsem si to docel protrpěl. Bylo horko, nikomu jsem nerozuměl a nebyla to úplně příjemná vyšetření, protože jsem měl zlomenou pánev a díru v močové trubici. Každý chlap si tedy dovede představit, jaká tam asi probíhala vyšetření.

Transport do Česka o čtrnáct dní později byl také úplně nesmyslný. Ve Frankfurtu se čekalo na přestup tři hodiny a pět minut. Já byl ale transportován nemocniční službou a v takovém případě bylo povoleno čekat maximálně tři hodiny. Kvůli pěti minutám jsem tedy musel jet z Frankfurtu sanitkou, což se zlomenou pánví nebylo úplně dobré. Docela jsem si to protrpěl a další měsíc jsem de facto jenom ležel. Už je to naštěstí dobré a chci na to zapomenout.

Letošní sezona měla původně začít už na konci dubna v nizozemském Assenu. Tento podnik byl ale odložen, stejně jako podnik v Estorilu, který byl původně v plánu jako druhý. Má na vás odklad sezony nějaké dopady, ať už pozitivní nebo negativní?

Ve finále je to pro nás trochu výhoda, protože co se týče motorky, tak ještě nemáme všechno kompletní. Máme tedy ještě čas na zlepšování a například přemýšlet o tom, co změnit. Času sice bylo dost, ale není to všechno ze dne na den. Určitě to tedy je pro nás výhoda.

Vaším velkým kamarádem je účastník kategorie Moto3 v Mistrovství světa silničních motocyklů Filip Salač. Připravovali jste se před novou sezonu například i společně?

Ano. S Filipem se známe dlouho. Dokonce se přestěhoval do Prahy. Já jsem Pražák, takže k sobě nemáme daleko. Já, Filip a také Filip Feigl, který letos pojede IDM, trénujeme společně. Je to určitě dobré, protože se každý posouváme, motivujeme se a máme mezi sebou takovou zdravou rivalitu. Trénujeme spolu pravidelně. I volný čas spolu trávíme. Určitě je to dobré. S vrstevníky si moc nerozumím, protože mají jiné zájmy než já. S nimi (se Salačem a Feiglem – pozn. red.) ale mám stejné zájmy, takže si rozumíme.

Máte pocit, že jste se díky společným tréninkům s Filipem Salačem po jezdecké stránce zlepšil? Pokud ano, v čem konkrétně?

Například jsme byli trénovat na polygonu. Jel jsem za ním, sledoval, jak jede, co mu jde lépe, co dělá jinak a viděl například, že někde přidává plyn dříve. Pak jsem si to vyzkoušel a díky tomu jsem se zlepšil.

S účastníkem Mistrovství světa silničních motocyklů v kategorii Moto3 Filipem Salačem pojí Olivera Königa přátelství. Foto: Filip Salač/Facebook

V závodech Mistrovství světa kategorie Supersport 300 letos nebudete jediným Čechem. Pojede také Petr Svoboda ze stáje WRP Wepol Racing. Jak se těšíte na to, že se s ním jakožto s krajanem potkáte na dráze?

Nějací krajané zde byli odjakživa. Teď tam bude Petr. Znám se s ním a odmalička spolu závodíme. Ale nijak zvlášť to nepociťuji. Byli tam vždycky (Češi – pozn. red.) a každý je soupeř.

Letošní sezona bude již vaší třetí v Mistrovství světa kategorie Supersport 300. Už nějak přemýšlíte o plánech na rok 2022? Pokud ano, byl byste ochoten v tomto šampionátu absolvovat i čtvrtou sezonu, nebo už pokukujete po přestupu někam výše?

Myslím si, že toto je určitě moje poslední sezona v třístovkách. Buď se zadaří a posunu se do šestistovek nebo se nezadaří a pak bůhví…

Předpokládám, že tak jako u většiny závodníků je i u vás největším snem MotoGP. Máte ale například i nějaké jiné vysněné série nebo závody, které byste si do budoucna rád vyzkoušel?

Mým nejbližším snem jsou teď šestistovky. Pak by se vidělo, jestli bych šel do Moto2 nebo třeba do superbiků. Tam (v Mistrovství světa superbiků – pozn. red.) je hezké závodění, přestože je ten šampionát docela znehodnocen.

Zdroj: exkluzivní rozhovor redakce, úvodní foto: Oliver König/Facebook