Velký návrat před mostecké tribuny s bronzovou tečkou. Chtěl jsem fanoušky napínat, směje se Lacko

Po třech letech opět před domácími fanoušky a po třech letech opět na stupních vítězů. Adam Lacko a stáj Buggyra splnili na závěr svého letošního účinkování v mistrovství Evropy tahačů cíl, se kterým se do šampionátu vraceli. Lacko dojel při závěrečném mosteckém závodě jako třetí a mohl tak s českými fanoušky oslavovat pódiový výsledek.

„Za mě velká spokojenost, jsem rád, že to dopadlo,“ oddechl si Lacko na konci víkendu, během kterého do Mostu dorazilo 46 600 diváků. Ti kromě evropských tahačů sledovali mimo jiné závody evropského seriálu NASCAR, který kromě bronzového výsledku Martina Doubka v nedělním závodě třídy Open nabídl i účast bývalého pilota F1 Nélsona Piqueta mladšího. Také Lacko si počkal s pódiovým výsledkem až na samotný závěr.

„Trošku jsem napínal domácí publikum, nechtěl jsem jim to dát hned v sobotu. Byla to taktika,“ vtipkuje mistr Evropy z roku 2017. „Samozřejmě jsme to chtěli až v neděli ve druhém závodě, aby všichni vydrželi a počkali si na ten krásný pohár. Sice trojka, ale za mě velká spokojenost. Na domácí půdě jsem happy,“ dodává jezdec Buggyry.

Vystoupení v Mostě bylo druhým letošním startem stáje Buggyra a Adama Lacka na evropské scéně tahačů. Tým se do šampionátu vrátil po tříleté pauze během července na Nürburgringu. Německé vystoupení se ale neslo převážně ve znamení seznamování s novým vozem Iveco, kterou Lackovi zapůjčil jeho soupeř Jochen Hahn, ale také ve znamení technických problémů a incidentů. I proto nebyl Lacko schopen využít pole position, které mu připadlo pro čtvrtý závod díky osmému místu ze třetí jízdy. Právě tento výsledek zůstal jeho víkendovým maximem.

„Když jsme po Nürburgringu přemýšleli, co dál, uvažovali jsme dokonce i o tom, že se na to vykašleme,“ přiznává Lacko. „Nakonec jsme si ale řekli ne, musíme zabojovat a něco s tím udělat,“ dodává český jezdec, který po německém závodním víkendu s Buggyrou na Nürburgringu zůstal a testoval. Cílem bylo nasbírat maximum dat a najít nastavení, které by vyhovovalo Lackovu jízdnímu stylu.

Ani mostecký víkend se ale nevyvíjel bez komplikací. „V Mostě jsme každou jízdu něco zkoušeli a pořád měnili. Posouvali jsme se krůček po krůčku, pak nás to zase hodilo zpátky,“ popisuje Lacko, který dokonce zalitoval, že v Mostě nenastoupil s „čumákovým“ speciálem Buggyra. „Chtěli jsme jet s naší Buggyrou, ale to nakonec nedopadlo. Šli jsme tedy do toho se starším autem a ono nám to pěkně vracelo. Pořád se něco kazilo, kluci to stále opravovali a dávali dohromady. Já jsem se to zase snažil rozbít na trati, protože jsem bojoval,“ říká.

Přesto se už v sobotu bývalému evropskému šampionovi nabídla možnost na kýžené pódiové umístění. Úvodní závod totiž dokončil jako sedmý, což mu pro start druhé jízdy, kde se otáčí nejlepší osmička z předchozího závodu, přineslo druhou pozici. Tu sice zpočátku zvládal držet, nakonec se ale po řadě tvrdých soubojů propadl na místo páté. Do toho se Lacko pral s ovladatelností svého tahače.

Neděle navíc pro závodníka stáje Buggyra nezačala vůbec dobře. „Měřák se moc nepovedl, protože mi v rychlém kole auto chcíplo. Pak zase nastartovalo, ale už se mi nepodařilo zajet čas,“ kroutil hlavou Lacko, který tak musel třetí závod zahajovat až z 11. pozice. Z ní se ovšem propracoval až na sedmou. „Z jedenáctého místa jsem si ani sám moc nevěřil, že by se mi podařilo dostat aspoň na osmičku. Nakonec z toho bylo sedmé místo, vůbec nevím, jak,“ řekl v cíli.

Sedmá pozice ze třetího závodu znamenala, že na startu závěrečného závodu víkendu se bude opakovat stejný scénář jako o den dříve. Lacko se totiž postavil na druhou příčku za Steffi Halmovou a tentokrát už pódium nehodlal pustit. Halmová mu sice brzy začala ujíždět, český jezdec však za sebou statečně držel Saschu Lenze s rozjetým Norbertem Kissem. Maďarský suverén se podle očekávání propracovával z osmé pozice dopředu velmi rychle. Nakonec se dostal i před Lacka.

„Myslel jsem si, že z toho bude dvojka, ale jak jsem viděl Kisse za sebou, říkal jsem si, že je zbytečné se s ním mordovat,“ pochopil Lacko situaci a lídrovi šampionátu nijak nevzdoroval. Místo toho se ve zbytku závodu raději soustředil na obranu třetí pozice před Saschou Lenzem. A svého německého protivníka za svými zády udržel. „Nebylo to jednoduché, musel jsem bojovat do posledních metrů. Sascha nebyl lehký oříšek, snažil se mi to tam opravdu několikrát poslat. Byl tam i nějaký kontakt, ale zuby nehty jsem se bránil a bojoval o udržení pozice,“ říká Lacko.

Bronzový výsledek z posledního závodu byl o to cennější i díky tomu, že před startem se na Lackově Ivecu znovu objevily technické problémy. V tomto případě šlo o potíže s elektronikou a zhasínáním motoru. I proto se od Lacka dočkali velké pochvaly také mechanici.

„Bylo toho strašně moc, ale já i celý tým jsme se s tím poprali. Odměnou nám bylo krásné třetí místo,“ dodává Lacko, kterého tradičně nadchla i divácká kulisa. „Když člověk kolem diváků projíždí, slyší, jak hulákají a troubí, vždycky mě to popohání dopředu. Jsem tady samozřejmě i pro sebe, protože si chci udělat radost závoděním, ale také pro sponzory. Hlavně jsem tu ale kvůli divákům. I proto jsme do toho šli,“ shrnul Lacko.

Letošní dvě vystoupení stáje Buggyra v mistrovství Evropy tahačů pojal tým i jako průzkum situace. Stáj chtěla zjistit, jak se šampionát změnil poté, co ho převzal nový promotér a pro rok 2027 případně zvážit trvalý návrat. Tato otázka však v tuto chvíli zůstává otevřená. „Těžko říct. Nechme se překvapit,“ říká Adam Lacko.

Foto: Buggyra Racing