V endurance jedete za celý tým, uvědomuje si Lacko. Po lednovém triumfu čeká posádku Buggyry Mugello

Adam Lacko si závodění s Mercedesem-AMG specifikace GT4 užívá. Oceňuje skvělou posádku, jaká se v Buggyře sešla.

Adam Lacko po dlouhých letech opustil svět okruhových tahačů, aby spolu s dalším truckovým mistrem Evropy Davidem Vršeckým a teprve 18letou Aliyyah Kolocovou bojoval v seriálu vytrvalostních závodů 24H Series za volantem Mercedesu-AMG GT4. A jak jinak, než v barvách stáje Buggyra ZM Racing.

Hned první letošní závod, šestihodinovka v Abú Zabí, přinesla posádce triumf ve třídě GT4. Tento víkend začne evropská část seriálu, jako první je na řadě dvanáctihodinovka v italském Mugellu. "Je to určitě takové nakopnutí. Už to není stereotyp, kdy je to pořád to samé. Musím se naučit spoustu nových věcí," uvedl Lacko v exkluzivním rozhovoru pro České okruhy a Deník během testů, které proběhly začátkem minulého týdnu na okruhu v Mostě.

Jaké to je, vrátit se po letech z tahače do sportovního vozu?

Díky tomu, že jsem se s GT4 svezl už loni ve Spa-Francorchamps, tak jsem návyky osvěžil. Ale pociťuju na sobě, že se lehce zapomenou. Nejsou už automatické, jak to bývalo v dobách, kdy jsem gétéčka jezdil pravidelně. Potřebuju proto najet co nejvíc kilometrů, abych se vozem co nejvíce sžil. Čím déle v autě sedíte, tím v něj získáváte větší důvěru. A pak můžete hledat limity. Nejtěžší je totiž hledat pak ty desetinky, kdy jste skoro na limitu. Musíte ho přitom hledat opatrně, abyste neboural. Pořád to totiž nejsou závody jednotlivců, ale celého týmu. Musíte se soustředit na to dovézt auto v pořádku.

Klíčové jsou ty limity vozu. GT4 je takové civilní auto, Kdysi jsem závodil s GT1 a tam fungovalo všechno jinak. Tehdy byla úplně jiná trakce, neměli jsme ABS. Snažím se to do sebe co nejrychleji nasát a uložit.

Tahače jsou prakticky sprinty. Jak jste se vypořádal s tím, že teď v autě sedíte třeba i dvě hodiny v kuse?

To mi nevadí, člověk si ježdění užije. Většinou jedeme na jeden nebo dva stinty, což je hodina nebo dvě.

Cítíte se změnou auta i typu závodění novou motivaci?

Je to určitě takové nakopnutí. Už to není stereotyp, kdy je to pořád to samé. Musím se naučit spoustu nových věcí. Je třeba se refreshnout, znova nastartovat a začít na sobě makat, aby se to celé někam posunulo.

Jak těžké bude pro Buggyru vybudovat si své místo ve světě vozů GT?

Gétéčkový svět je ohromný. Je tu strašně moc týmů, aut i jezdců. V tahačích to bylo jednodušší. Byla jedna série, pár aut a všichni věděli o všech. Tady je spousta různých sérií, tak musíme nějak zazářit, aby si nás zapamatovali. Prostě jim ukázat, že nejsme žádní blbci (smích) a že s tím umíme nějak jezdit. Abú Zabí se nám to podařilo, takže uvidíme teď v Mugellu.

Jak fungují vztahy ve vaší posádce?

S Davidem jsme spolupracovali spoustu let. Dělám s ním hrozně rád, protože se od něj mám pořád co učit. Máme trochu odlišené závodní styly. Já si najdu něco u něj, on si najde něco u mě. Za to jsem rád. Alča (Aliyyah Kolocová) stále zrychluje a posouvá se. Chemie mezi námi funguje, protože jsme všichni srozumění s tím, že nejedeme závod jednotlivců, ale bojujeme za tým.

Co je ve vytrvalostních závodech složitější: držet si své tempo nebo neustále sledovat závodní pole před sebou a sebou, protože se neustále předjíždí?

Na to jsem zvyklý, to mi problém nedělá. Mám za sebou řadu podobných závodů, kde jsem byl ten nejrychlejší i ten skoro nejpomalejší. Ale od nasednutí musíte být stále stoprocentně koncentrovaný. Je to náročné na psychiku i fyzičku. Nesmíte se nechat hned rozhodit.

Dlouhodobým cílem šéfa týmu Martina Koloce je start ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans. Jak myslíte, že budete zvládat tak dlouhé závody?

Těším se na to a zároveň z toho mám respekt. Když ho nemáte, je to první krok k tomu, aby to nedopadlo dobře. Ve tmě jsem něco zajel, ale všichni říkají, že nejhorší je rozednívání. Kolem třetí čtvrté hodiny ranní všichni začnou klimbat a soustředěnost na chvíli mizí. A přitom se jezdí nejrychlejší časy, protože je nejlepší vzduch. Kolem páté se začne rozednívat a všechny to zase nakopne. Vždycky jsem pokukoval po tom závodit v Le Mans, tak by to byl splněný sen.

Teď vás čeká v rámci seriálu 24H Series italské Mugello. Co o této trati víte?

Kdysi jsem tam závodil s Corvettou GT3 s Járou Jiříkem. Tehdy tam strašně pršelo. Tenkrát jsme nezávodili, ale plavali. A myslím, že jsme dopadli docela dobře. Okruh jakž takž znám. Ale je to už hodně dávno, proto jsem si byl zajezdit párkrát na simulátoru.

Foto: Buggyra ZM Racing